Jak takové hodinky vlastně fungují?
Zjednodušený ciferník umožňuje, že hodinky s jednou ručkou poskytují přibližné určení času. Samotné jednoručky rozdělujeme na ty s 12hodinovým a 24hodinovým číselníkem. U prvních jmenovaných oběhne ručička ciferník dvakrát denně. Naopak u 24hodinového ciferníku ji čeká cesta jen jednou. Neexistuje přitom žádné univerzální pravidlo, které by určovalo, jak mají být uspořádány minuty mezi čísly. Celé fungování není složité, jedna ručička ukazuje hodiny a zbytek prostě a jednoduše chybí. Obě tyto varianty jsou poháněny buď automatickým, mechanickým nebo hodinovým strojkem quartz.
U jednoruček s 12hodinovým číselníkem určujeme čas přibližně. Například je krátce před šestou hodinou, brzy budou tři, je dvanáct hodin a 5 minut, jedenáct a minut deset...K tomuto přesnějšímu určení slouží pětiminutové indexy na ciferníku, které umožňují zjistit čas s přesností okolo minuty. Stejné fungování je i u jednoruček s 24hodinovým číselníkem pouze s rozdílem, že se ručička otočí za 24 hodin jen jednou.
Je to problém? Samozřejmě, že není. Jinak by se nejspíš jednoručky ani neprodávaly. Pouze je potřeba si na systém ukazování času zvyknout. Hodinky s jednou ručičkou přitom nejsou žádnou novinkou dnešní doby. Počátky mají dávno v historii u slunečních hodin. Teprve až v roce 1680 byla součástí minutová ručička.
A pro koho se tedy jednoručky vlastně hodí?
Zde není potřeba hledat rozdíly. Tyto hodinky se hodí pro všechny, kteří si nemají problém zvyknout na něco, co se tak trochu odlišuje. Jsou ideální pro ty, jenž si rádi užijí nevšední zážitek mít na ruce tuto klasiku, která sice neukazuje na vteřinu přesně, ale přesto byla už součástí historie. Vždyť na přesné měření máme jinou spoustu vymožeností, co se tak nechat vést něčím, co nás nechá se alespoň trochu časově uvolnit. V dnešní uspěchané době je to určitě plus.
